V prvním povídáním zaměřeném na speciální modelářskou chemii jsem se zmínil obecně pouze o některých technikách, které vám spolu s uvedenými obrázky měly přiblížit možnost užití specializované chemie.

Základní prostředky, které používám při práci jakou jsou barvy, lepidla či tmely najdete ZDE.

Ty do začátků dost dobře poslouží. Níže uvedené prostředky mohou posloužit k rozvinutí vaší modelářské práce v případě že pocítíte, že klasické barvy či ředidla vám již nestačí.

Vzhledem k tomu, že nabídka nejrůznějších přípravků se neustále rozšiřuje a je čím dál těžší se v ní orientovat, uvedu zde ty prostředky, které sám při své práci používám a tím pádem je i mohu doporučit.

Ke znázornění patiny trochu jiným způsobem než barvami slouží pigmenty. Jde o velice jemné práškové barvivo (zdůrazňuji velice jemné – mouka či mletá káva je oproti tomu štěrk), které lze nanášet buď stříkáním (namíchané v ředidle pro akrylové barvy), tupováním suchého prášku do nezaschlé podkladové barvy či ve formě hustého „blátíčka“. Od odstínů, které jsou na trhu k dispozici (několik odstínů rzi, saze, mnoho odstínů písku, hlíny a bláta, špíny, cihlového či betonového prachu a mnoho dalších) lze celkem snadno odvodit možnosti využití na modelu: saze od výfukových plynů, koroze a znečištění vším možným v závislosti na odstínu užitého pigmentu. Dodám ještě, že ne všechny pigmenty jsou vhodné ke stříkání a zejména při užití jemných trysek je možné ucpání pistole. Proto na radu kolegy používám raději pigmenty MIG, ale to je jen jedna z mnoha značek na trhu. Pigmenty lze i na modely nákladních automobilů jednoznačně doporučit a to především rez a saze. Cena jedné „lahvičky“ je průměrně 100 Kč, přičemž toto množství bohatě vystačí na několik let. Vzhledem k charakteru (=suchý prášek) nehrozí ztvrdnutí či vyschnutí a o trvanlivost není třeba mít starosti.

Vzhledem k charakteru pigmentů, které jsou samy o sobě bez pojiva, se po zaschnutí na modelu, zejména po nástřiku, chovají stále jako prach a v případě další manipulace s modelem, kterou je v podstatě nemožné vyloučit, se snadno z povrchu stírají při sebemenším dotyku. Pigmenty lze zalakovat jakýmkoli běžným lakem, ale je nutno podotknout, že zalakováním nejen že ztrácí strukturu ale zároveň se na povrchu prakticky ztrácí. Pro ošetření pigmentů jemnější cestou a zachování jejich charakteristického vzhledu je určen Pigment fixer, který je jako čirý lak na pigmenty primárně určen.

Vzhledem k jejich zcela odlišnému charakteru v porovnání s emailovými či akrylovými barvami jsou mezi modeláři již jistou dobu oblíbené klasické umělecké olejové barvy. Vzhledem k velice dlouhé době schnutí (několik dní či dokonce týdnů) umožňují tvorbu jemných přechodů mezi jednotlivými barevnými poli a efektní stínování. Snadno s nimi lze (mimo mnoha jiných technik, které lze na internetu nastudovat) tónovat povrchy či naznačit stopy po unikajících olejích či jiných provozních kapalinách nebo stékající rzi. Navíc, díky tomu, že barvy schnou velice pomalu, není žádný problém je z povrchu modelu smýt a nepovedený pokus opakovat. Základem je ovšem jejich aplikace na povrch akrylových barev a laků (nejlépe lesklých), neboť vůči klasickým modelářským emailům se chovají agresivně a povrch narušují (emaily lze tedy snadno ochránit přelakováním akrylovým lakem). Pro znázornění úniku olejů, stékající rzi či tónování povrchů ve spojení s metodou suchého štětce jsou olejové barvy při stavbě modelů nákladních automobilů jednoznačně vhodné. Na výrobci obecně příliš nezáleží. Cena jedné tubičky je na úrovni jedné plechovky klasické modelářské barvy, přičemž v drtivé většině případů vám jedna tubička daného odstínu stačí celý na modelářský život.

Olejové barvy jsou k dostání v tubách v konzistenci hutné pasty, která je vhodná pouze k určitým technikám. K jiným je potřeba barvy zředit. Umělci k tomu používají terpentýn, který je ovšem poměrně agresivní a v modelářství jsou v oblibě mnohá méně agresivní ředidla, například benzín do zapalovačů Tiplo či klasické ředidlo S6006. Problémem však může být chování barvy v kombinaci s ředidlem (například srážení barvy v ředidle) a kombinaci je tak dobré předem vyzkoušet. Oblíbené ředidlo je například Thinner for washes od MIG.

Pro zjednodušení práce s obtisky, jejichž kvalita je napříč spektrem od vynikajících až po tragické, byly vyvinuty „kouzelné vodičky“. Obecně se dají rozdělit do dvou kategorií podle funkce. První skupina (Agama Adhesol, Mr.Mark Setter) mají za účel kvalitně usadit obtisk na povrchu tak, aby k povrchu co nejlépe přilnul a tím bylo zabráněno „stříbření“ jejich čirých částí, což je jednoznačně považováno za modelářskou chybu. Druhý typ vodiček (Tensor, Hyperbol, Mr.Mark Softer) mají za účel obtisky změkčit tak, aby byl schopen okopírovat i členitý povrch s nejrůznějšími spárami, propadlinami či naopak výstupky. Produkty jednotlivých výrobců jsou si víceméně podobné, na obtisky různých výrobců (což se však týká spíše modelů letadel) mohou reagovat s různou účinností. Dnes je již považuji za nezbytné.

Alclad II - chrome. Barvá určená pro nanášení stříkáním. Při aplikaci na lesklý černý povrch vytváří chromový povrch.

Debonder - rozpouštědlo k odstraňování vteřinových lepidel.

Purisol - odstraňovač nátěrů.

Brusné pasty a leštícími vosk (obojí Tamiya).

Honza Rosecký, 29.2. 2009